Přiznání: Jsem vypočítavá

15. července 2017 v 2:03 | Tulačka po hvězdách |  Má cesta z deprese
Dle teze, s ním mě Sandra seznámila, prý platí, že právě ta vlastnost, jíž u druhých nejvíc opovrhujeme a kterou nejvíc nesnášíme, je ta stejná vlastnost, jíž v hojné míře oplýváme i my sami.
Můj první terapeutický úkol spočíval v hledání právě takové vlastnosti. Položila jsem si otázku: Co u druhých obzvlášť nenávidím (?)...a odpověď mi rychle vytanula: Manipulaci a neupřímnost. A přece jsem svou nejvýraznější negativní vlastnost, která do značné míry ovlivňovala (a zřejmě stále částečně ovlivňuje) mé smýšlení a můj život, objevila teprve před pár týdny. Tou vlastností je vypočítavost.

Aby bylo jasno - vždy jsem se ráda považovala za čistou a bezelstnou duši. Učiněné dobrotisko, co by mouše neublížilo a o poslední skývu chleba se s pouličním vořechem rozdělilo... Jenže - terapie Vás nutí pokládat si otázky a co hůř - nutí Vás hledat odpovědi. Co to ve mně je, že nedokážu říct "ne" věcem, jež jsou mi nepříjemné. Proč poslouhám slova, které poslouchat nechci? Z jakého důvodu vyhovuji "prosbám", jejichž plnění se mi příčí? Proč ještě stále udržuji kontakt s kamarádkou, která mě shazuje a využívá (další projekce)?

Odmítnout žádosti od svých nejbližších, od těch, kteří se Vašeho plnění dovolávají ve jménu lásky a obav o Vás, je vždycky těžké, ale - je za tím opravdu jen to? Co by se stalo, kdybych byla důsledná? Kdybych skutečně odmítla a řekla "ne"?

A tehdy mi to došlo. Pokud budu trvat na svém "ne", svou rodinu ztratím. Otec na mě zanevře, možná mě i vydědí.
Ano, tohle byla skutečně první myšlenka, která mě napadla: Už žádné finanční injekce k narozeninám, žádné peníze z dědictví po prarodičích, dost možná i žádné dědictví po rodičích.
Navíc ztratím poslední, i když pekelné, útočiště, kam bych se mohla vrtnout v případě, že něco poseru. Pokud se postavím sama za sebe, už se nikam neschovám, budu to já, kdo ponese důsledky svých rozhodnutí v plném dopadu. Už žádná záchranná síť.

Smutek, lítost, myšlenky na možnost definitivní ztráty rodičů? Slabé, mlhavé. Iluze o vzájemném důvěrném a láskyplném vztahu padly. Byla za tím kalkulace - možná ne zcela a úplně, ale rozhodně sehrála nemalou roli.

Ano, oni mě využívali, ale já dělala to stejné.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama